Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
Medaile Barack Obama bude z ryzího zlata a stříbra.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze bude ražená z ryzího zlata a k dostání bude i ve skromnějším provedení z ryzího stříbra.
Praha -
Ražbu medailí připravuje Česká mincovna v Jablonci n. Nisou. České veřejnosti bude představena během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dne 4.dubna 2009.
Zlatá medaile bude mít hmotnost jedné troyské unce, t.j. přibližně 31.1 gramu. Bude ražena z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks.
Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 30.000 Kč.
Stříbrná medaile bude mít stejnou hmotnost (1 Oz). Bude ražena z nejčistšího stříbra ryzosti 99.9/100. Tzn. že z 100 dílů medaile je 99.9 z čistého stříbra. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 1.200 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Obě medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
O obě medaile se předpokládá velký zájem. Vzhledem k nízkému nákladu a očekávané publicitě je pravděpodobné že budou vyprodány krátce po svém vydání. Zájemci z řad sběratelů a investorů si jej ale mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :