Revoluce 1848–1849 … z pohledu numismatiky
Koncem 18. století se odehrály tři revoluce, které změnily tvářnost světa.
Probíhala zemědělská a průmyslová revoluce, která začala v druhé polovině 18. století v Anglii a rozšířila se pak postupně během půlstoletí do dalších zemí. Tím začal přerod převážně zemědělských společností na civilizace průmyslové s kapitalistickou ekonomikou a novou sociální skladbou obyvatelstva. Ekonomická a sociální přestavba evropské společnosti byla doprovázena dvěma politickými revolucemi, válkou za nezávislost Spojených států a Velkou francouzskou revolucí.1 Myšlenka, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid, ovlivnila celý další vývoj v Evropě. Zahájila proces půl století trvajícího revolučního vývoje nejen v Evropě, ale i mimo ni. Evropská revoluce 1848-1849 je dovršením tohoto vývoje.
Revoluce 1848-1849 se skládala zhruba z padesáti dílčích povstání či ozbrojených střetnutí. Do bojů byla zapojena celá Evropa, ať již přímo či nepřímo byla zasažena jejich důsledky. Poprvé došlo k některým spojením jednotlivých povstání mezi sebou v různých zemích či oblastech.
REVOLUCE V RAKOUSKU A V ČECHÁCH 1848-1849
Rakousko bylo v revoluci ve zvláště těžké situaci, protože bylo národ
nostní monarchií, v níž se potlačené národnosti vyvíjely k národní emancipaci kulturní i politické a revoluce jim v tomto vývoji měla pomoci. Německá vládnoucí národnost, i ta naladěná k určitým reformám, však byla národnostně konzervativní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Jarmila Truhlíková-Spěváková Mistři české numizmatiky
Životní příběh Jarmily Truhlíkové-Spěvákové by mohl sloužit jako názorný příklad síly lidského ducha.
Talentovaná pražská sochařka a medailérka se trpělivou prací a sebezdokonalováním vypracovala mezi elitní tvůrce české numizmatiky. Po rozdělení federace zvítězila v soutěži o návrh české oběžné koruny, podle její předlohy se razí také česká dvoukoruna. K tomu vytvořila řadu návrhů pamětních mincí a medailí. V době největší slávy však přišla osudová rána: v důsledku mozkové příhody jí ochrnula levá ruka a část těla. Jarmila Truhlíková-Spěváková se i navzdory handicapu dokázala vrátit na scénu a v roce 1997 zvítězila v soutěži o zlatou minci s tématem Karla IV. Medailérka žije v Praze. Její dcera Andrea Popprová (akademická malířka – restaurátorka), je autorkou a ilustrátorkou dětských knížek, pravidelně přispívá do časopisu Sluníčko.
Dokážete spočítat, kolik návrhů mincí a medailí jste za svoji kariéru vytvořila?
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Do historie jste vstoupila především jako autorka současné české oběžné koruny. Jak návrh vznikal?
Byla jsem vyzvána, abych se zúčastnila soutěže, tak jsem se pustila do práce a vytvořila několik návrhů. Přemýšlela jsem, co na korunu dát. Říkala jsem si: když koruna, tak tam dám svatováclavskou korunu. Pak mě ale napadlo, že tu tam bude mít každý. A víte, že neměl? Za perličku považuji fakt, že vítězný návrh vznikl na Slovensku, kde jsem byla na dovolené.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
