LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Nová varianta malého groše Rudolfa II Záhadná ražba z mincovny Praha
Již po dvě desetiletí studuji malé groše. V nedávné době se mi dostala do rukou zajímavá varianta této mince.
Vznikla v mincovně Praha. Musím poděkovat šťastnému majiteli tohoto malého groše, že mi povolil tuto zajímavou variantu publikovat.
Tato varianta se určitě vymyká z dosud známých variant opisů. Mohlo by jít spíše o zkušební ražbu. Majitel zakoupil ji v pražské aukci. Pokud se podíváte na aversovou stranu. Naleznete zde dvě značky mincmistrů. Zřetelná je mincovní značka Tobiáše Gebharta. Mincovní značka se nenalézá v horní části opisu. Zasahuje o jednu třetinu výše. Oproti tomu mincovní značka, do poloviny opisu, není moc čitelná. Jedná se o mincovní značku mincmistra Lazara Erckera. Jaký je důvod?
Jedna z možností je ražba na zkoušku, jež vůbec neměla přijít do oběhu. Možná přímo si ponechal mincmistr, zřejmě předpokládám Lazara Erckera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
