Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.
Hlavní inovací je síla použitého materiálu.
Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
