NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.
Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.
V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid
ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco
li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
PETR HORÁK Mistři české numizmatiky
Petr Horák patří k nejvytíženějším tvůrcům české numizmatiky: jeho konto obnáší přes osm desítek realizací, mezi nimiž nechybí ani mince České národní banky.
I když se nevyhýbá žádným motivům, přiznává, že v reliéfní tvorbě si nejvíce užívá medailí s portrétní a figurální tématikou. To ostatně dokazuje i řada jeho prací oslavující český sport. Od roku 1993 působí jako pedagog na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné škole. V roce 2000 se tam stal vedoucím oboru Grafického a plastického rytí kovů. Petr Horák je zastáncem poctivé ruční práce při návrzích a výrobě sádrových modelů budoucích ražeb. Doufá, že počítače lidský faktor nikdy zcela nenahradí: zůstanou pouze dobrým pomocníkem výtvarníka.
Pavel Josef Šafařík, Petr Vok, Josef Bican. To jsou náměty, které zvítězily v soutěžích ČNB a podle kterých poté vznikly pamětní mince. Dá se z toho usuzovat, že právě k portrétům máte blízko?
Portrét považuji za vrchol reliéfní tvorby. Portrétní nebo figurální kompozice je pro mě vždy zajímavá a pěkná práce. Rád bych připomněl, že u Petra Voka se jednalo o autorskou spolupráci s Jaroslavem Bejvlem, který vytvořil lícní stranu s vyobrazením kláštera ve Vyšším Brodě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
