Zajímavá chyboražba pražského groše Václava IV.
Pražské groše Václava IV. patří mezi nejčastěji se vyskytující české ražby grošového období. Je to dané v první řadě dlouhým obdobím vlády krále Václava IV. a rovněž mohutnou produkcí kutnohorské mincovny za doby jeho vládnutí.
Velmi zřídka se nicméně mezi groši tohoto panovníka objeví opisová chyboražba, často pozorovaná například na groších Vladislava Jagellonského. V doposud nepublikovaném náleze pražských grošů a drobných mincí z Berouna byl autory článku pozorován vzácný pražský groš Václava IV. s chyboražbou ve jménu panovníka. Namísto obvyklého WENCEZLAVS je na groši zcela zřetelně vyraženo WENIEZLAVS. Unikátnost uvedené chyboražby dokládá i fakt, že podobný defekt u grošů z tohoto období nebyl zaznamenán ani v nejnovější typologii pražských grošů Václava IV. od Jiřího Hány (HÁNA, J.: Pražské groše Václava IV. z let 1378–1419,. Plzeň 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Jindřich Schmidt Rytec bankovek
Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.
Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.
Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).
První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
