Sergej Vladimirovič Iljušin (30. 3. 1894 - 9. 2. 1977) – ruský letecký konstruktér. Zakladatel slavné konstrukční kanceláře Iljušin. Už za II. světové války se proslavil bitevním letounem IL-2 Šturmovik, který významně zasáhl do bojů na východní frontě. Jméno Iljušin nese řada vojenských i dopravních letadel, na něž se jeho konstrukční kancelář později začala specializovat.

Sergej V. Iljušin se narodil v rolnické rodině v centrálním Rusku a od dětství byl zvyklý tvrdě pracovat. V patnácti letech se dostal k práci pomocného dělníka na letišti a letadla mu hned učarovala. Jako pilot se do vzduchu poprvé vznesl ve válečném roce 1917 a na letišti zůstal i po skončení světového konfliktu. V roce 1921 nastoupil do moskevského leteckého institutu, který úspěšně dokončil o pět let později a záhy se stal členem vědeckotechnické komise vzdušných sil. Už jako letecký konstruktér pak v roce 1933 založil Letecký komplex S. V. Iljušina (Aviacionnyj kompleks imeni S. V. Iljušina). Jeho konstrukční kancelář na sebe výrazněji upozornila v roce 1936, kdy vznikl prototyp letounu CKB-26, s nímž překonal několik světových rekordů. Z letadla se později vyvinul výkonný dálkový bombardér Il-4. Za druhé světové války se stal legendou bitevní stroj Il-2 Šturmovik, kterému se kvůli mohutné palebné síle a pancéřování přezdívalo létající tank. V konstruování vojenských letadel pokračovala jeho kancelář i po válce. Dvoumotorový proudový bombardér Il-28, stejně jako legendární Šturmovik, měla ve své výzbroji i československá armáda (modernizovaný bitevník Il-10 se v Československu licenčně vyráběl). Ve stále větší míře se však začaly objevovat také letouny určené pro civilní sféru. K nejznámějším patří proudový dopravní Il-62, k novějším pak například mohutný IL-96.