90 LET SE STÁTNÍ TISKÁRNOU CENIN
1. část
V roce 2018 slaví Státní tiskárna cenin, státní podnik, bývalá Tiskárna bankovek Národní banky Československé, 90. výročí svého založení, či přesněji řečeno zahájení tisku bankovek ve vlastní budově. U příležitosti tohoto výročí uspořádala STC jedinečnou výstavu 90 let se Státní tiskárnou cenin. Záštitu poskytly výstavě Kancelář prezidenta republiky, ministerstvo financí a ministerstva vnitra České republiky a Česká národní banka.
Vernisáž se uskutečnila 5. dubna 2018 za účasti bývalého prezidenta Václava Klause, státního tajemníka ministerstva f inancí Jana Sixty, náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a několika dalších členů bankovní rady ČNB, bý valého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a dalších významných hostů. Na zahajovací tiskové konferenci před vernisáží promluvili také generální ředitel STC Tomáš Hebelka a ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU