r. 2001 Začátek třetího tisíciletí

Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době

Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)

Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.

(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.