Česká mincovna překvapila novou medailí
Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Česká mincovna překvapila: nová medaile G. Arcimboldo míří na trh
Jablonec nad Nisou – Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Návrh upravil Lubomír Lietava
Ražba, jejíž výtvarný návrh zpracoval vynikající český medailér a akademický malíř Karel Zeman, navazuje na dřívější emisi České Mincovny se stejnou tématikou. Co mají předchozí i současné medaile kromě námětu společné?
Obě upravil rytec Lubomír Lietava, který je ve svém oboru uznávanou veličinou. Ražby jsou shodně realizovány v drahých kovech nejvyšší ryzosti: 999.9 tisícin zlata a 99.9 setin stříbra.
Mincovna vyrobí pouhých pět set kusů
Stejný je také počet obou sérií zlatých medailí Giuseppe Arcimboldo. Tak jako těch dřívějších, podle návrhu Vladimíra Oppla, bude i nových vyrobeno pouze pět set kusů. Jedná se opět o provedení ve špičkové kvalitě, která je určená hlavně náročnějším sběratelům: mincovní pole medaile je vysoce leštěné a reliéf je matován. Hranu mají obě zlaté varianty hladkou, u starší Opplovy je na ní však navíc vyraženo číslo. Tyto medaile mají také shodný průměr 37 mm a hmotnost 31.107 g, což odpovídá váze jedné troyské unce (Oz).
Stříbrný Arcimboldo získal na váze
Výrazněji se ovšem liší medaile stříbrné. Ta dřívější, která byla emitovaná letos v červnu, má průměr 37 mm a hmotnost jedné trojské unce. Novější je o průměru 50 mm a váží 42 gramů.
Kdo byl Giuseppe Arcimboldo?
Tento svérázný italský malíř se narodil v roce 1530. Už v mladém věku na sebe upozornil návrhy oken a tapiseriemi pro katedrály v Miláně a Monze. Katedrálu v Como dodnes zdobí jeho fresky. Bizarní originalita tohoto umělce se ovšem naplno projevila až později. V roce 1562 přijal pozvání k císařskému dvoru v Praze a sám Rudolf II., jako velký milovník umění, talentovaného malíře v jeho fantazii nijak nebrzdil. A také mu důvěřoval, což dosvědčuje i skutečnost, že Arcimbolda pověřil bádáním a nákupem uměleckých děl. I když se Arcimboldo v roce 1587 vrátil do Milána, s císařem zůstal v kontaktu. Z Itálie mu poslal výstřední obraz, na němž Rudolfa II. vyobrazil jako antického boha Vertumna, kompozicí různých druhů ovocných plodů.
Tento světoznámý portrét je i ústředním motivem nových medailí z ryzího zlata a stříbra. Giuseppe Arcimboldo zemřel v roce 1593.
Ceny medailí Giuseppe Arcimboldo:
Stříbrné medaile podle Karla Zemana: 1.300,- Kč
Stříbrné medaile podle Vladimíra Oppla: 1.140,- Kč
Zlaté medaile podle Karla Zemana: 30.000,- Kč
Číslované zlaté medaile podle Vladimíra Oppla: 31.450,- Kč
Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Objednávky na Zlatemince.cz se vyřizují podle pořadí, až do vyprodání stanoveného nákladu.
Krása umělého stáří Patinování stříbrných ražeb
Patina v obecném pojetí představuje tenkou barevnou vrstvu na povrchu kovů, která vzniká chemickou vazbou molekul kyslíku s molekulami příslušného kovu.
V numismatické terminologii se jedná většinou o ražby, které obsahují velký podíl mědi nebo stříbra, tam povrchové změny probíhají nejrychleji.
Přirozená oxidace způsobuje, že povrch ražeb je zpravidla nestejnoměrně zabarven a takto vzniklá patina málokdy potěší oko sběratele. V tom případě spíš mluvíme o korozi. Sběratelé i mincovny se snaží takovému procesu zabránit opatrnou manipulací a ochranou v kapslích, blistrech a nebo ochrannými laky, aby styk s kyslíkem, nebo se sirnými sloučeninami byl co nejmenší. Protipólem přirozeně vzniklých změn na povrchu pamětních ražeb je umělé vytváření patiny, neboli proces patinování. Díky němu dostává ražba ušlechtilý vzhled, získává ochranu vůči přirozené oxidaci a odolává barevným změnám. Reliéf na mincovním poli je výrazně kontrastní a dostatečně vyniknou detaily a jemné prvky, které výtvarník do svého díla zakom
ponoval. Při podrobném zkoumání povrchu patinované mince je patrná výrazně lepší čitelnost písma a rozlišitelnost ozdobných prvků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
