Šperkař Jiří Urban zhotovuje další repliku koruny, tentokrát Svatováclavské!
Známý turnovský šperkař je historicky prvním umělcem, kterému byla dána možnost zhotovit věrné repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů říše římské a koruny Svatováclavské.
Turnov - „Korunu svatého Václava nechal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347, je to zcela jistě jedna z největších českých středověkých památek. Svatováclavskou korunou byli korunováni všichni králové a císaři až do 19. století. Je to mimořádná příležitost, pokusit se o věrnou repliku této koruny. V Turnově tak po letech zase vzniká další kopie nejvzácnějších českých klenotů,“ uvedl Jiří Urban. Ten repliku Svatováclavské koruny zhotovuje na objednávku při příležitosti velké výstavy Praha lucemburská, která se uskuteční letos na podzim. „Koruna musí být hotová do poloviny října, bohužel na ni mám jen pár měsíců. Zakázku jsem získal letos na jaře. Nebudu s ní tedy moci trávit tolik času, jako s předchozí replikou říšské koruny,“ připomíná Urban svoji loňskou práci. Svatováclavská koruna je penězi nevyčíslitelný klenot. Originál je spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů uložen v pražském chrámu sv. Víta, chráněn je sedmi zámky, k nimž má klíč sedm představitelů české národní státnosti (prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, pražský primátor, arcibiskup a probošt kapituly). V současné době existují hned tři repliky koruny sv. Václava. Jedna je součástí různých expozic, kterými se Česká republika prezentuje ve světě, druhá je trvale umístěna ve Vladislavském sále na Pražském hradě a třetí v klenotnici na hradě Karlštejn. Urban pracuje na v pořadí čtvrté replice.
Patrně zatím nejdokonalejší kopie Svatováclavské koruny vznikla v turnovské umělecko-průmyslové škole v polovině 60. let minulého století (zde zhotovili na přelomu 70. a 80. let i kopie jablka a žezla). Klenoty byly k vidění při mimořádné výstavě v Muzeu Českého ráje v loňském roce.
„Jako základní materiál repliky Svatováclavské koruny bude použito zlacené stříbro, kameny nahradí věrná skleněná kompozice, na které spolupracuji s výtvarníkem Václavem Zajícem, který působí na zdejší umělecko-průmyslové škole. Na první pohled je Svatováclavská koruna jednodušší než římská, ale zdání klame. Je na ní velký podíl ruční práce, samotné osazení množství kamenů zabere spoustu času, budu muset zmobilizovat všechny síly, aby byl termín splněn. Odměnou bude především duchovní zážitek, protože po práci na replice říšské koruny mám před sebou výzvu v podobě dalšího skvostu světového významu,“ přibližuje svoji práci Jiří Urban. Na rozdíl od říšské koruny má v případě té Svatováclavské výhodu, protože má k dispozici podrobnou dokumentaci. „Mám jedno velké přání, mít obě repliky na chvíli u sebe a vyfotit si je společně,“ svěřuje se závěrem Jiří Urban. Sen se mu může velmi rychle splnit, neboť kopie říšské koruny má být k vidění v turnovském muzeu letos v září!
Kopii říšské koruny Urban po víc než roční práci dokončil vloni na jaře. Je umístěna střídavě na Karlštejně a v Praze, v informačním centru v Husově ulici. Říšská koruna patří mezi nejvzácnější evropské památky. Její originál je umístěný ve vídeňském Hofburgu. Zde měl turnovský šperkař umožněn exkluzivní přístup k originálu a mohl na místě shromažďovat potřebnou dokumentaci. Říšská koruna byla vytvořena na konci prvního tisíciletí, korunován jí byl i Karel IV. Váží zhruba 3,5 kilogramu, její průměr je 22 centimetrů a výška téměř 23 centimetrů. Složena je z osmi zdobených desek s perlami, drahými kameny a smalty.
Svatováclavská koruna, resp. její originál, váží 2,3 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21 – 22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
