Rudolf II. 200 Kč 2012
Také Česká národní banka připomíná 400. výročí úmrtí význačného panovníka Rudolfa II. Činí tak vydáním pamětní stříbrné mince. Dvousetkoruna s vyobrazením tohoto římského císaře a českého krále je v prodeji od 11. ledna 2012.
V červenci 2010 v yhlásila ČNB celostátní neomezenou anonymní soutěž na umělecký návrh pamětní stříbrné dvousetkoruny, věnované Rudolfu II. Předložené návrhy stříbrné mince hodnotila dne 19. října 2010 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Odbornou poradkyní byla prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc., z Filosof ické fakulty Univerzity Karlovy. Do soutěže se přihlásilo 27 výtvarníků, kteří předložili celkem 34 sádrov ých modelů.
Pro nepří liš přesvědčivé portréty Rudolfa II., nedostatečné v ystižení tématu, případně pro v ýtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci bylo v prvním kole vyřazeno hned dvacet návrhů. Devět návrhů, s kvalitnějšími portréty a v yšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole. Do třetího kola pak postoupila pětice návrhů. Ty byly podle názorů členů komise v ýtvarně nejzdařilejší a nejvýstižněji zobrazovaly zadané téma.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Opavské psí známky z 19. století
Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.
Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1
Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU