Zlato Numismatika



Kulturní památky technického dědictví

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.

Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.

Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.



Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.



Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.