Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
Portugalsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… 2
Tak jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
Stejně jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
V samém úvodu se přesuneme do země zvané Mosambik (Portugalská východní Afrika), která se nachází v jihovýchodní části afrického kontinentu při pobřeží Indického oceánu. Tuto krajinu objevil portugalský mořeplavec Vasco da Gama v roce 1498 s flotilou čtyř lodí. Mosambik v té době znamenal vlastně pouze ostrov při pobřeží, podle kterého se pojmenovala i pevnina. Na tomto ostrově počátkem 16. století probíhala výstavba velké pevnosti, pro kterou byly dováženy žulové kvádry až ze samotného Portugalska. Jednalo se o strategicky důležitou polohu ostrova umožňující rychle reagovat na jakkoliv vzniklou situaci. Dobrá základna pro obranu s výbornými kotvišti pro lodě a to vše přímo pod zdmi pevnosti. Obdobné pevnosti se poté počali stavět také na pevnině. Rokem 1505 počíná kolonizace dnešního území
Mosambiku. V druhé polovině 16. století byla podniknuta výprava zasahující 350 km do vnitrozemí za účelem hledání zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ
