Pražská mincovna: Z důvodu celozávodní dovolené (22.7.-4.8.) je dostupnost výrobků mincovny omezena.
Mapa Numismatika



Secesní Vídeň

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy
15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.

Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.

Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.



Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek, je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.

Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.

Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...