Peníze v moderních českých dějinách Rozhovor s autorem knihy
Knih o penězích nebude patrně nikdy dost. „Naše“ téma se dá rozebírat z mnoha a mnoha úhlů.
Jeden z nových pohledů nabízí kniha z pera mladého autora, historika Romana Vondry, která vyšla v nakladatelství Academia. S autorem jsme si o ní krátce popovídali...
Pro koho je vaše kniha určena?
Kniha je určena pro široké spektrum zájemců. Může být odrazovým můstkem pro začínající numismatiky, neboť hodně numismatického materiálu ukazuje a přináší i řadu praktických rad, může sloužit studentům, alespoň těm, kteří s historií, dějinami ekonomiky a peněžním a měnovým vývojem v rámci svých oborů přijdou do kontaktu. Ale myslím, že to spektrum čtenářů může být dost široké, ne každý si může větší sbírku finančně dovolit a řada mezidobových srovnání může být zajímavá, jak vymírají pamětníci, můžeme se toho od generací našich dědečků a babiček dozvědět stále méně. Za mého dětství ještě člověk tu a tam narazil na pamětníky narozené před rokem 1900, dnes jsou již všichni po smrti. Má babička pamatovala ještě velkou hospodářskou krizi, v té době jí bylo zhruba dvacet, dnešní děti již mají babičky narozené někdy kolem roku 1950. Zkrátka je to takové ohlédnutí. Peníze jsou zkrátka, ať chceme či nechceme, součástí našich životů. Komunisté se svými sny, že je zruší, byli úplně vedle. Já ani navíc nevěřím na futuristické předpovědi o tom, že jednou zůstanou jen platební karty. Umíte si představit, že budou mít terminály i majitelé drobných krámků na vesnicích, umíte si představit, že babička odněkud z Krkonoš bude zadávat pin , když si půjde jen pro pět housek a mléko? Já tedy ne. Už dnes to v mnohých obchodech dost zdržuje. A co teprve děti? Ty platební karty mít nebudou nikdy, to by bylo legislativně dost složité. Ty si budou vždy kupovat čokoládu a bonbóny za kapesné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
JOSEF II. – FRANTIŠEK II. Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí
Následující pojednání představí inaugurační a holdovací ražby synů Marie Terezie z dynastie habsburskolotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. včetně žetonů vzbouřených brabantských a flanderských stavů.
V minulém čísle M&B byly připomenuty nejdůležitější historické události, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí. Kromě toho byly představeny pamětní ražby prvních dvou zde vládnoucích Habsburků, císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie, připomínající jejich inaugurace v provinciích Brabant a Flandry. Dlouhou řadu pamětních ražeb zakončí medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II.
Josef II. - nastoupení vlády v Belgii v roce 1780
Po smrti Marie Terezie († 29. 11. 1780) se její syn a spoluvládce ujal samostatné vlády. V témže roce zemřel Karel Alexandr Lotrinský († 4. 7. 1780) místodržící v Rakouském Nizozemí. Po krátkém angažmá Georga Starhemberga se stal novým generálním guvernérem Albert Casimir von Sachsen, který měl za manželku arcivévodkyni Marii Christinu, dceru Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
