LIDÉ A PENÍZE Za historií české měny do Brna
Česká národní banka připravila pro zájemce o historii naší měny dvě nové výstavy.
V prostorách brněnské pobočky si mohou návštěvníci prohlédnout expozici „Lidé a peníze“, která mapuje vývoj peněz na našem území od jejích prvopočátků až po současnost. Dále je možné navštívit výstavu „Krása ve skle a kovu“, představující dílo výtvarníka a medailéra Jiřího Harcuby. Obě stálé výstavy byly slavnostně otevřeny 6. prosince za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
Expozice ČNB „Lidé a peníze“ již 15 let plní v pražské centrále nezastupitelnou úlohu v procesu vzdělávání nejširší veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti. Její unikátnost tkví nejen v rozsahu sdělovaných informací, ale především v množství zajímavých předmětů, které si mohou návštěvníci prohlédnout.Také nově otevřená brněnská expozice, která vznikla v úzké spolupráci ČNB a Moravského zemského muzea, předkládá návštěvníkům prostřednictvím 32 panelů a 22 vitrín jedinečný pohled na historii peněz. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní dokumenty dokládající historii měnové politiky, platidla, padělky a ukázky ochrany peněz v minulosti a současnosti.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
