Nejkrásnější medailony.

Nejkrásnější medailony

NEJKRÁSNĚJŠÍ MEDAILONY
( 30 produktů v prodeji. )

Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou znalců, složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí, soutěž Mince roku 1999. Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v srpnu toho roku v Cobb Galleria Center v Atlantě. Česká republika získala první cenu v kategorii nejkrásnější zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Vladimír Oppl (* 19. ledna 1953 Ústí nad Labem) je český akademický sochař a medailér. K jeho nejznámějším realizovaným návrhům patří Řád Tomáše Garrigua Masaryka, český oběžný padesátihaléř nebo česká oběžná dvacetikoruna. V roce 1996 vytvořil žulového lva pod sochou Jana Žižky na Vítkově. Je též autorem pamětní mince Nové Město pražské ze sady Karel IV., která byla na přelomu tisíciletí oceněna jako nejkrásnější zlatá mince světa. Dalšími motivy jsou královská pečeť Karla IV., císařské a královské symboly a Karlštejn, místo uložení korunovačních klenotů. Autorská práva na ražbu těchto nádherných gotických motivů získala Pražská mincovna a.s.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky

V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.

Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.

Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.

Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU