Pražské Jezulátko Nové pamětní medaile
Světově proslulá soška Pražského Jezulátka se stala předlohou pro nové stříbrné a zlaté medaile. Podle výtvarného návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla je před několika týdny
začala razit Pražská mincovna a. s.
Verze zlatá i stříbrná patří do žádané hmotnostní kategorie 1 Oz (31,1 g). Obě varianty mají také shodný průměr 37 milimetrů, liší se tedy pouze v síle materiálu. Na lícní straně
medaile je vyobrazena celá soška Jezulátka uzavřená do opisu tvořeného jejím názvem v několika jazycích. Rub zobrazuje portrét Ježíška v dětském věku, umístěný na pozadí s křížem a paprsky znázorňujícími svatozář. Hrany mají všechny verze hladké, medaile
zlaté v provedení proof jsou však navíc číslované. „Celkový náklad stříbrné varianty v provedení špičková kvalita je limitován maximálním počtem čtyř tisíc exemplářů. Emise proof i běžná kvalita vyvedené v ryzím zlatě jsou omezeny pěti sty kusy,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Ke každé medaili dodává Pražská mincovna certifikát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Heraldika na mincích a medailích (6)
Dvě cesty víry
V průběhu 16. století sledovala také církevní heraldika slohovou proměnu od gotiky k renesanci. Vizuálně se od té světské podstatně nelišila, ale k velké změně došlo v samotné církvi. Pokračující zesvětšťování, patrné v myšlení a jednání vysokého kléru, muselo dříve nebo později vyvolat reakci.
„Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej, amen.“ Ta slova dozněla v největším sálu biskupského dvora města Worms a nastalo ticho. Martin Luther (1483–1546), který tady měl roku 1521 odvolat své kritické téze zaměřené proti papeži a římské kurii, se tlaku nepoddal. S přispěním někter ých mocných feudálů se vyhnul upálení, které veřejně požadoval Řím, i zavraždění, které bylo v záloze jako náhradní, neveřejné řešení. Na říšském sněmu, před mladým císařem Karlem V., papežským legátem, biskupy a kurf iřty, tak Luther fakticky zahájil evropskou reformaci. S církevní heraldikou jsme se rozloučili ve středověku. Biskupské a arcibiskupské erby postupně zmnožovaly počty polí, podobně jako jsme to mohli sledovat na znacích světských knížat. Stejným způsobem vyjadřovaly moc, sílu a bohatství, tedy hodnoty světské a nikoli duchovní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
