World Money Fair 2013 Největší peněžní veletrh – Berlín
Kolem patnácti tisíc návštěvníků a více než 320 vystavovatelů se zúčasntnilo 42. World Money Fair 2013, který se konal v berlínském hotelu Estrel.
Sběratelé, kteří vážili cestu i z Čech, by vám určitě potvrdili, že bylo na co se dívat. Pro ty ostatní přinášíme malou ukázku. Celý veletrh se totiž na čtyřech stránkách pojmout nedá.
Možná si z obrázků představujete, že World Money Fair je jen zvětšenou obdobou našeho Sběratele. Ale zdání klame. Kromě toho, že v ýstavní prostor je obrovský a věnovaný jen penězům (a medailím), není určen jen pro sběratele, ale také pro samotné v ýrobce všeho
druhu. Prezentují se zde f irmy produkující prázdné střížky, výrobci obráběcích strojů, lisů, ale samozřejmě i obchodníci, kteří mění celé části v obrovskou sběratelskou burzu.
Jako každý rok, měl i letošní berlínský veletrh svého čestného hosta, kterým byla Pařížská mincovna. Organizátoři veletrhu to návštšvníkům dávali důrazně najevo na každém kroku. Barvy francouzské trikolóry nesly jak veškeré plakáty, tak i katalogy veletrhu, ale i prostírání na snídaňovém stole hotelu Estrel. Stánek Pařížské mincovny byl v neustálém obležení. Návštěvníky ale víc zajímal nákup novinek, a tak bylo možné si v klidu prohlížet raritu, která byla vystavena u okraje stánku – první 20frank z Pařížské mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU