Sportovní medaile.

200. VÝROČÍ ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO MUZEA
Pamětní mince 200 Kč 2018 II

Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je mince ke 200. výročí založení Národního muzea, kterou vydala Česká národní banka 5. září 2018 na základě vyhlášky č. 146/2018 Sb. Netradičně nebyl emisní den stanoven na dobu předcházející samotnému výročí, které v tomto případě připadá na 15. dubna 2018, ale na přání Národního muzea až na dobu předcházející částečnému zpřístupnění Historické budovy po její rekonstrukci, které se uskutečnilo 28. října 2018.

Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce s největším sbírkovým fondem, ale také významná vědecko-výzkumná instituce v oborech několika přírodních a společenských věd. Za založení Národního muzea je považován 15. duben 1818, kdy bylo zveřejněno provolání „Vlasteneckým přátelům věd“ na slavnostním shromáždění představitelů tzv. zemskovlastenecké šlechty v sídle Zemského úřadu v Praze

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky

V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.

Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...