Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii
Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.
To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.
Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už
na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění
si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje
Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.
Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.
Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do
cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU