Martin Kukučín (17. května 1860 - 21. května 1928) – slovenský spisovatel, dramatik, publicista a cestovatel. Zakladatel moderní slovenské prózy, jeden z nejvýznamnějších představitelů slovenského literárního realismu.
Martin Kukučín, vlastním jménem Matej Bencúr, se narodil v rodině svobodného sedláka v obci Jasenová. Po ukončení středoškolských studií absolvoval učitelský ústav v Kláštore pod Znievom a následně nastoupil jako učitel v rodné obci. Po šesti letech odešel nakrátko do maďarské Šoproně, poté zahájil studium na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. V té době zároveň působil ve slovenském akademickém spolku Detvan: začal psát fejetony, divadelní kritiky a zabýval se i překlady. Po ukončení studia se Kukučín marně pokoušel najít práci na Slovensku. Když se tedy naskytla možnost odejít za prací na Balkán, neváhal. Jako lékař pracoval na chorvatském ostrově Brać, kde se také v roce 1904 oženil s Pericou Didoličovou. Po čtyřech letech manželé odcestovali do jihoamerického státu Chile. Martin Kukučín nejprve působil v hlavním městě Santiago de Chile jako nemocniční lékař. V roce 1908 se stal lékařem početné komunity chorvatských přistěhovalců v Punta Arenas. V tomto městě na pobřeží Magalhaesova průlivu žil až do roku 1922. S manželkou, která se potýkala s vleklou chorobou, se pak vrátil do Evropy.
Nikoliv však na rodné Slovensko. Manželé se usadili v chorvatském lázeňském městě Lipik. Jižní Ameriku však Kukučín přece jen ještě jednou navštívil: stalo se tak v roce 1925, účelem dlouhé cesty byly nedořešené majetkové záležitosti. Na Slovensko se Kukučín vracel už pouze jako host. V roce 1928 náhle onemocněl a ještě téhož roku zemřel v nemocnici v Laktaci nedaleko Lipiku. Koncem října roku 1928 byly jeho ostatky převezeny na Slovensko a uloženy na Národním hřbitově v Martině.
Kukučínův žánrový záběr je neobyčejně široký: od fejetonů přes cestopisné črty a povídky až po rozsáhlé historické romány nebo literární kritiku. V jeho tvorbě ale nechybí ani divadelní hry. Prvotinou, která odstartovala jeho plodné a dlouhé autorské období, se stala povídka Na hradskej ceste (1883).
