Petr Brandl (24. října 1668 - 24. září 1735) – světově známý český malíř. Významná postava evropského vrcholného barokního malířství.

Petr Brandl se narodil v Praze v poměrně zámožné rodině. Jeho otec byl hostinský a krejčí, pravděpodobně německého původu, matka pocházela z jihočeského selského rodu. V mládí Petr Brandl docházel do malostranského jezuitského gymnázia, pak nastoupil do učení ke dvornímu malíři a správci hradní obrazárny Kristiánu Schröderovi. Tehdy se prvně seznámil s díly světových autorů. V roce 1694 se stal členem staroměstského cechu malířů.

Když mu bylo třiatřicet, oženil se s Alenou, dcerou staroměstského malíře Jana Bartoloměje Klosse, která mu dala tři děti. Povahou měl Brandl blízko k rozmarnému a bohémskému způsobu života. Díky svému talentu sice vydělával nemalé peníze, rodinu však často zanedbával. Sám se oddával luxusu a užíval si postavení uznávaného a obdivovaného umělce. Hýřivý způsob života ho přivedl až ke dluhům, kterých se do konce života nezbavil. Před věřiteli se v roce 1734 uchýlil do Kutné Hory, kde po roce náhle zemřel.

Jeho dochované dílo čítá více než šedesát ověřených obrazů a řadu náčrtů a kreseb. K nejslavnějším a nejvíce propracovaným obrazům tohoto výjimečného umělce patří Křest Kristův umístěný na hlavním oltáři v kostele svatého Jana Křtitele v Manětíně. Mezi další skvosty náleží Smrt poustevníka z barokního pražského kostela Svaté Markéty v Břevnově nebo obraz Klanění tří králů ze zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Tam je umístěn i menší Brandlův obraz znázorňující, jak svatý Blažej uzdravuje nemocnou dívku.