Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Národná banka Slovenska představuje podobu nové mince.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Historie nejstarších sahá daleko do doby 16.–18. století. Jsou jedinečným dokladem prolínání východní a západní kultury spolu i prolínání lidového a profesionálního stavitelství. Podle dochovaných historických záznamů bylo těchto staveb původně na tři sta. Osm z těch, které se dochoval do dnešních dnů bylo v roce 2008 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Výběr jednotlivých staveb zpracoval Památkový úřad Slovenské republiky na základě několika kritérií, které jednotlivé památky musejí splňovat, aby mohly být mezi Světové dědictví přijaty. Jsou to :
Hervartov – římskokatolicky kostel svatého Františka z Assisi
Tvrdošín – římskokatolicky kostel Všech svatých
Kežmarok – evangelický artikulární kostel Nejsvětější Trojice
Leštiny – evangelický artikulární kostel
Hronsek – evangelický artikulární kostel
Hronsek – zvonice dřevěného kostela
Bodružal – řeckokatolický chrám sv. Mikuláše
Ladomirová – řeckokatolický chrám Archanděla Michala
Ruská Bystrá – řeckokatolický chrám ostatků sv. Mikuláše
NBS ( Národná banka Slovenska ) představila v srpnu výsledky soutěže na zpracování výtvarného návrhu stříbrné sběratelské mince v nominálu 10 eur s názvem Svetové dedičstvo UNESCO – drevené chrámy v slovenskej časti karpatského oblúka.
K realizaci byl vybrán návrh Mgr. art. Patrika Kovačovského. Mince bude vydána v březnu příštího roku. To jak bude vypadat můžete zjistit na www.Zlate-Mince.cz