BitCoin Krypto zlato na vzestupu
V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.
I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?
Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (4)
Hrobka krále Kýrose II. Velikého
V tomto dílu seriálu „Památky na bankovkách“ se podíváme na íránskou bankovku 50 rials s motivem hrobky velkého krále Kýra II. Velikého na reversu. Hrobka se nachází v bývalém hlavním městě starověké perské říše Pasargada. Dnes se ruiny tohoto města nachází v Íránské provincii Fárs.
Tuto hrobku hned dvakrát ve starověku navštívil a popsal Aristobúlos z Kassandreie na přání Alexandra Velikého při tažení na východ, který krále Kýra obdivoval. Podle Aristobúlova popisu se jednalo o obdélníkovou hrobku s masivní základnou z kvádrů, která se nacházela uprostřed zahrady, z níž se vcházelo úzkým vchodem do pohřební komor y. Uvnitř hrobky se měl nacházet zlatý sarkofág, stůl se sklenicemi, královské vzácné šaty a truhlice se šperky a drahými kameny. Vnitřní výzdobu tvořil nápis v perštině: „Ó, člověče, já jsem Kýros, jenž založil panství Peršanů, král Asie! Nezáviď mi tento pomník!“ V současné době je hrobka krále Kýra II.Velikého nejlépe z dochovaných památek achaimenovské epochy
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
