Adolf Liebscher - 160. výročí narození stříbro patina

Adolf Liebscher (11 . 3 . 1857 – 11 . 6 . 1919) - malíř, ilustrátor, představitel generace Národního divadla.

Byl autorem velkých historických pláten, vytvářel dekorativní nástěnné a stropní malby, zajímal se o folklorní a náboženskou malbu. Jeho kresby vycházely v časopisech Světozor nebo Zlatá Praha. Ilustroval básnické sbírky, romány či velké knižní edice. Byl i ceněným portrétistou (Portrét císaře Františka Josefa I.). Jeho obrázky se těší zájmu sběratelů pohlednic.

Adolf se narodil 11.3.1857 v Praze do rodiny inženýra Zemského výboru Josefa a Marie Liebscherových. Jedním z jeho tří bratří byl malíř a ilustrátor Karel (1851 –1906), s kterým spolupracoval na mnoha obrazech a ilustracích.

V Praze vystudoval nižší reálnou školu a poté pokračoval ve studiu na vyšší reálce. Studia nedokončil, protože odešel do Vídně, kde v letech 1875–1878 navštěvoval kurz pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole, který zakončil státní zkouškou.

Adolf se zúčastnil soutěže na výzdobu Národního divadla. Své soutěžní návrhy vytvořil pod vedením Ermenegilda Antonia Donadiniho, do jehož atelieru nastoupil po absolvování kurzu. Po vyhodnocení soutěže byl Adolf pověřen výzdobou předsíně před foyerem Národního divadla, ta dnes nese jeho jméno.

V roce 1879 se vydal na studijní cestu do Itálie. Kresby, které na své cestě a při svém pobytu namaloval, pak byly vydávány v časopisech.

Od konce roku 1880 působil na České vysoké škole technické, dnešním ČVUT, jako pomocný učitel kreslení od ruky. Učil zde po celý život. Roku 1895 byl jmenován docentem, v roce 1911 získal titul mimořádného profesora.

V červenci 1882 se oženil s Aloisií (Luisou) Barochovou. Narodil se jim syn Adolf (1887 - 1965), architekt.

V roce 1883 začala vycházet velká knižní edice Ottovy „Čechy“, na většině jejích ilustrací pracovali bratři Liebscherové. Tato práce zavedla Adolfa do všech končin české země. Sám si oblíbil Vsetínsko, které začal navštěvovat. O prázdninách pobýval v Novém Hrozenkově. Valašsko bylo pro Liebschera velkou inspirací.

V roce 1885, v rámci výstav Krasoumné jednoty, vystavil se svým bratrem poprvé větší počet obrazů a studií na výstavě v Rudolfíně.

V roce 1890 krátce pobýval u Vojtěcha Hynaise v Paříži, což ovlivnilo Liebscherovu tvorbu.

Pro jubilejní výstavu 1891 v Praze vytvořil spolu s bratrem Karlem a Vojtěchem Bartoňkem obraz „Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě.“ Tento je umístěn v bludišti na Petříně. Na úspěch jubilejní výstavy navázala Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. Zde vystavil trojdílný obraz „Valašská Madona“. Národopisná výstava se zasloužila o popularizaci folklórní malby.

V 90. letech Liebscher navrhoval vitráže pro kostely a chrámy (chrám sv. Ludmily na Vinohradech) a nástěnné malby. Pracoval na výzdobě radnic (Kladno, Žižkov, budova soudu na Novém Městě).

Adolf Liebscher zemřel 11.6.1919 v Potštejně nad Orlicí, kam Liebscherova rodina jezdila na letní byt. Pochován je na vyšehradském hřbitově.