Albert Einstein - 135. výročí narození stříbro patina

Albert Einstein (14. 3. 1879 - 18. 4. 1955) – teoretický fyzik. Geniální vědec, který definoval obecnou teorii relativity a další teorie vysvětlující zákonitosti fungování vesmíru. Držitel Nobelovy ceny za fyziku. Jako humanista se zasazoval proti vojenskému zneužívání jaderné energie.

Časopisem Time byl v roce 1999 označen za osobnost století. Albert Einstein se narodil v rodině židovského obchodníka Hermanna Einsteina v německém městě Ulm. Asi po roce se rodina přestěhovala do Mnichova, kde se mu dostalo základního vzdělání a kde v devíti letech nastoupil na gymnázium. Vynikal v matematice a fyzice, školu však pro neshody s profesory nedokončil a bez maturity nemohl pokračovat na žádné německé vysoké škole. Pokusil se tedy složit přijímací zkoušky na Technologickém institutu curyšské univerzity (ETH). Uspěl až na druhý pokus, když si předtím doplnil vzdělání na kantonální škole v Aarau. Za studií na ETH, které dokončil v roce 1900, poznal svoji první ženu Srbku Milevu Maričovou (byla jednou z prvních žen studujících na ETH). Ve Švýcarsku krátce vyučoval na střední škole a v roce 1902 nastoupil jako referent na patentní úřad v Bernu. O tři roky později zveřejnil čtyři převratné vědecké články, které se staly základem moderní fyziky. V prvním se zabýval studiem Brownova pohybu, ve druhém fotoelektrickým jevem. Třetím tématem byla speciální teorie relativity (v ní na rozdíl od později publikované obecné teorie relativity nebral v úvahu gravitaci). Ve čtvrtém článku se zabýval vztahem hmoty, její energie a rychlostí světla. Tuto závislost vyjádřil známým vzorcem E = mc2, kterým byla objasněna obrovská energie ukrytá ve hmotě. Výpočtu pak vědci využili k sestrojení jaderné nálože.

V letech 1911-1912 Einstein pobýval v Praze, kde vyučoval na německé Pražské univerzitě. Od roku 1913 působil jako člen Pruské akademie věd a ředitel Výzkumného ústavu fyziky společnosti císaře Viléma. V roce 1921 obdržel Nobelovu cenu za přínos v oblasti kvantové fyziky.

Z Německa Einsteina vyhnalo sílící nacistické hnutí. V silně antisemitském prostředí jako Žid nemohl a ani nehodlal pobývat. V roce 1933 demonstrativně ukončil členství v Akademii a odjel do USA, kde nastoupil na Institute of Advanced Study v Princetonu. Jako pacifista apeloval na světové vlády, aby upustily od záměru vytvořit nejničivější zbraň, atomovou bombu, avšak bez úspěchu. Památnou se stala jeho věta: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou kameny a klacky.“

Einstein byl vegetarián, odsuzoval násilí a budoucnost lidstva viděl v mírové spolupráci. Není bez zajímavosti, že v roce 1950 žádal Klementa Gottwalda o milost pro Miladu Horákovou a další odsouzené po inscenovaných procesech.

Syn Alberta Einsteina Hans Albert se stal specialistou v oboru hydrauliky a univerzitním profesorem v Kalifornii. Mladší syn Eduard byl hudebně talentovaný, trpěl však duševní poruchou a později byl umístěn do ústavu. Einsteinovo druhé manželství se sestřenicí Elsou zůstalo bezdětné. Albert Einstein zemřel v USA, jeho tělo bylo ještě týž den spáleno a popel rozprášen na neznámém místě.