Vyšší medailérská škola v Jablonci nad Nisou Výstava absolventských prací
Již po sedmnácté od vzniku Vyšší odborné školy, která vznikla při Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, proběhla v jejích prostorách výstava absolventských prací studentů třetího ročníku VOŠ.
Výstava probíhala ve dnech 11. až 14. června 2013 a nabízela ke zhlédnutí závěrečné práce sedmi studentů, kteří letošní rok úspěšně ukončili studium. Závěrečná výstava završila jejich působení na škole v roli studentů a zároveň byla příjemnou tečkou za celoročním obdobím realizace jejich diplomových prací. Pojďme se nyní na tento proces realizace blíže podívat.
Celý proces tvorby závěrečných prací odstartovalo zadání témat absolventských prací jednotlivým studentům na začátku školního roku v září. Každému ze studentů bylo zadáno jiné téma, všichni měli ale stejné technické omezení dané zadáním, a to vytvořit práci ve formě kulaté, ražené medaile. Studenti nejdříve začali kreslením skic, zachycovali výtvarné nápady nejlépe vystihující jim zadaná témata. Tyto skici postupně vykrystalizovaly do podoby finálních kresebných návrhů následně převedených do podoby sádrových modelů rubu a líce budoucích medailí. Podle sádrových modelů pak studenti začali vytvářet ve školních dílnách razicí nástroje. Po zhotovení těchto nástrojů a jejich tepelném upravení proběhla samotná ražba medailí, částečně ve školních dílnách a částečně ve firmě Znak Malá Skála v. d. Díky velkorysému přístupu ze strany vedení této firmy je škola schopna dlouhodobě razit i ty technologicky nejsložitější medaile.
Odražky medailí studenti dále opracovali, povrchově upravili pískováním, patinováním a lakováním. Vzniklé medaile byly spolu s kresebnými návrhy, sádrovými modely a razicími nástroji nainstalovány v prostorách školního ateliéru a celá tato prezentace byla připravena nejdříve pro samotnou absolventskou zkoušku, konanou 10. června 2013 a poté následující výstavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.
Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
