Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven
Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava
starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro
historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.
Protože doprovodné
texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem,
dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto
místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.
Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou
mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes
(293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.
Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních
tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru)
– objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem
a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Česká mincovna překvapila novou medailí
Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Česká mincovna překvapila: nová medaile G. Arcimboldo míří na trh
Jablonec nad Nisou – Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Návrh upravil Lubomír Lietava
Ražba, jejíž výtvarný návrh zpracoval vynikající český medailér a akademický malíř Karel Zeman, navazuje na dřívější emisi České Mincovny se stejnou tématikou. Co mají předchozí i současné medaile kromě námětu společné?
Obě upravil rytec Lubomír Lietava, který je ve svém oboru uznávanou veličinou. Ražby jsou shodně realizovány v drahých kovech nejvyšší ryzosti: 999.9 tisícin zlata a 99.9 setin stříbra.
Mincovna vyrobí pouhých pět set kusů
Stejný je také počet obou sérií zlatých medailí Giuseppe Arcimboldo. Tak jako těch dřívějších, podle návrhu Vladimíra Oppla, bude i nových vyrobeno pouze pět set kusů. Jedná se opět o provedení ve špičkové kvalitě, která je určená hlavně náročnějším sběratelům: mincovní pole medaile je vysoce leštěné a reliéf je matován. Hranu mají obě zlaté varianty hladkou, u starší Opplovy je na ní však navíc vyraženo číslo. Tyto medaile mají také shodný průměr 37 mm a hmotnost 31.107 g, což odpovídá váze jedné troyské unce (Oz).
Stříbrný Arcimboldo získal na váze
Výrazněji se ovšem liší medaile stříbrné. Ta dřívější, která byla emitovaná letos v červnu, má průměr 37 mm a hmotnost jedné trojské unce. Novější je o průměru 50 mm a váží 42 gramů.
Kdo byl Giuseppe Arcimboldo?
Tento svérázný italský malíř se narodil v roce 1530. Už v mladém věku na sebe upozornil návrhy oken a tapiseriemi pro katedrály v Miláně a Monze. Katedrálu v Como dodnes zdobí jeho fresky. Bizarní originalita tohoto umělce se ovšem naplno projevila až později. V roce 1562 přijal pozvání k císařskému dvoru v Praze a sám Rudolf II., jako velký milovník umění, talentovaného malíře v jeho fantazii nijak nebrzdil. A také mu důvěřoval, což dosvědčuje i skutečnost, že Arcimbolda pověřil bádáním a nákupem uměleckých děl. I když se Arcimboldo v roce 1587 vrátil do Milána, s císařem zůstal v kontaktu. Z Itálie mu poslal výstřední obraz, na němž Rudolfa II. vyobrazil jako antického boha Vertumna, kompozicí různých druhů ovocných plodů.
Tento světoznámý portrét je i ústředním motivem nových medailí z ryzího zlata a stříbra. Giuseppe Arcimboldo zemřel v roce 1593.
Ceny medailí Giuseppe Arcimboldo:
Stříbrné medaile podle Karla Zemana: 1.300,- Kč
Stříbrné medaile podle Vladimíra Oppla: 1.140,- Kč
Zlaté medaile podle Karla Zemana: 30.000,- Kč
Číslované zlaté medaile podle Vladimíra Oppla: 31.450,- Kč
Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Objednávky na Zlatemince.cz se vyřizují podle pořadí, až do vyprodání stanoveného nákladu.
