Aukce #04424 - 1930 5 Kč

POLOŽKA
1930 5 Kč

AUKCE

Číslo aukce:	# 04424
Zahájení aukce:	10.11.2014
Aukce končí:	24.11.2014
Vyvolávací cena:	70,00 Kč
Dosažená cena:	71,00 Kč (KaPr)
Cílová cena (kup teď):	300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	72,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 5 Kč
Autor: Otto Guttfreund

průměr: 27 mm
hmotnost: 7 g
ryzost: 500/1000 Ag
hrana: hladká
rok 1930 - 10 429 000 ks

STAV

Oxidace.

VÍTE, ŽE:

Kalendárium od Pražské mincovny je unikátní ročníková sbírka medailonů ze zlata a stříbra. Sbírka je nejkrásnější když je úplná. Pražská mincovna garantuje sběratelům zajištění ucelené sbírky. Žádný medailon nebude ve vaší sbírce chybět. Výhodou ucelených ročníkových sbírek je jejich vynikající prodejnost.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Fortuna 1 Oz

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (4)

Hrobka krále Kýrose II. Velikého

V tomto dílu seriálu „Památky na bankovkách“ se podíváme na íránskou bankovku 50 rials s motivem hrobky velkého krále Kýra II. Velikého na reversu. Hrobka se nachází v bývalém hlavním městě starověké perské říše Pasargada. Dnes se ruiny tohoto města nachází v Íránské provincii Fárs.

Tuto hrobku hned dvakrát ve starověku navštívil a popsal Aristobúlos z Kassandreie na přání Alexandra Velikého při tažení na východ, který krále Kýra obdivoval. Podle Aristobúlova popisu se jednalo o obdélníkovou hrobku s masivní základnou z kvádrů, která se nacházela uprostřed zahrady, z níž se vcházelo úzkým vchodem do pohřební komor y. Uvnitř hrobky se měl nacházet zlatý sarkofág, stůl se sklenicemi, královské vzácné šaty a truhlice se šperky a drahými kameny. Vnitřní výzdobu tvořil nápis v perštině: „Ó, člověče, já jsem Kýros, jenž založil panství Peršanů, král Asie! Nezáviď mi tento pomník!“ V současné době je hrobka krále Kýra II.Velikého nejlépe z dochovaných památek achaimenovské epochy

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)

Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY