Aukce #04617 - 1937 - 0/0 - 20 Kčs Úmrtí T. G. Masaryka

POLOŽKA
1937 - 0/0 - 20 Kčs Úmrtí T. G. Masaryka

AUKCE

Číslo aukce:	# 04617
Zahájení aukce:	02.02.2015
Aukce končí:	16.02.2015
Vyvolávací cena:	220,00 Kč
Dosažená cena:	221,00 Kč (koud)
Cílová cena (kup teď):	420,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	222,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 20 Kč
Autoři profesor Otakar Španiel, Jaroslav Horejc

průměr: 34 mm
hmotnost: 12 g
ryzost: 700/1000 Ag
hrana: hladká
rok 1937 - 1000000 ks

VÍTE, ŽE:

Vnoučata. Děti našich dětí. Jsou pomyslnou korunou našich životů. Vidíme v nich zřetelně sebe sama. Jsou našim obrazem. Milujeme je i proto jak jsou odlišní. Doufáme, že naše vnoučata budou pokračovatelé rodinných tradic, budou dál rozvíjet naše zkušenosti, povolání, firmy. V naší nabídce najdete pohádkové dárky pro vnuky.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Jiří z Poděbrad Jan Lucemburský

PRAŽSKÝ HRAD NA EURU

První česká euro bankovka (?)

Na veletrhu Sběratel stála 50 korun, ale jeho nominální hodnota je „nula“. Ta prodejní bude asi časem mnohem vyšší. Řeč je o první české „euro suvenýrové bankovce“. Česká republika se tak připojila k sběratelskému fenoménu. Sbírání „zero euro suvenýrů“ je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí sběratelství v Evropě.

Není překvapením, že hlavním motivem „české strany“ bankovky je panorama Pražského hradu. Bankovky na v ýstavišti v ydával speciálně upravený bankomat a podle zkušeností ze Slovenska, kde již v yšlo suvenýrů několik. Byl předpoklad, že všech 8000 kusů (dva z celkových deseti tisíc jdou profesionálním obchodníkům) bude rychle vyprodáno.

Až 400 euro
Není divu, cena prvních slovenských „nulových euro suvenýrů“, které se prodávaly za dvě (opravdová) eura, je dnes i 120 eur (v případě motivu s Bratislavským hradem, na kterém byla tisková chyba). Německé „zero euro“ vydané v limitovaném nákladu v roce 2016 jako suvenýr fotbalového klubu MSV DUISBURG se dnes prodává dokonce za 400 eur.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.

Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa

Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.

Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.

Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY