Aukce #04695 - 1948 - 0/0 - 100 Kčs 600 Výročí založení Karlovy univerzity

POLOŽKA
1948 - 0/0 - 100 Kčs 600 Výročí založení Karlovy univerzity

AUKCE

Číslo aukce:	# 04695
Zahájení aukce:	02.03.2015
Aukce končí:	16.03.2015
Vyvolávací cena:	150,00 Kč
Dosažená cena:	151,00 Kč (koud)
Cílová cena (kup teď):	350,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	152,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel

průměr mince 31 mm
hmotnost 14 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1948 provedení b.k. - 1000000 ks

STAV

Mírná oxidace.

VÍTE, ŽE:

Slovenské zlaté pamětní mince jsou oblíbeným dárkem a neměly by chybět v žádné významné sbírce. Výtvarné zpracování slovenských mincí je spolu s českými na špičce současné světové mincovní tvorby.

PŘÍHOZY V AUKCI #04695

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
koud	13.03.2015	151,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5341	14.09.2015	120 Kč	201 Kč
5335	31.08.2015	100 Kč	103 Kč
5218	03.08.2015	150 Kč	151 Kč
4724	16.03.2015	180 Kč	190 Kč
4695	16.03.2015	150 Kč	151 Kč
4685	02.03.2015	150 Kč	223 Kč
4025	26.05.2014	150 Kč	151 Kč
2820	24.06.2013	170 Kč	195 Kč
2478	15.04.2013	200 Kč	212 Kč
2363	01.04.2013	200 Kč	201 Kč
2108	04.02.2013	200 Kč	255 Kč
2003	02.01.2013	250 Kč	500 Kč
1967	10.12.2012	250 Kč	500 Kč
1662	23.07.2012	200 Kč	202 Kč
947	26.12.2011	200 Kč	400 Kč
847	17.10.2011	300 Kč	352 Kč
770	08.08.2011	120 Kč	300 Kč
633	30.05.2011	120 Kč	300 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Jiří z Poděbrad Jan Lucemburský

KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO

Krugerrand

V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.

Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

Jindřich Schmidt Rytec bankovek

Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.

Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.

Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).

První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY