Aukce #04724 - 1948 - 0/0 - 100 Kčs 600 Výročí založení Karlovy univerzity

POLOŽKA
1948 - 0/0 - 100 Kčs 600 Výročí založení Karlovy univerzity

AUKCE

Číslo aukce:	# 04724
Zahájení aukce:	02.03.2015
Aukce končí:	16.03.2015
Vyvolávací cena:	180,00 Kč
Dosažená cena:	190,00 Kč (koud)
Cílová cena (kup teď):	380,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	191,00 Kč
Příhozů:	4

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel

průměr mince 31 mm
hmotnost 14 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1948 provedení b.k. - 1000000 ks

VÍTE, ŽE:

Prohlédněte si naši nabídku českých a československých bankovek. Pamětní a sběratelské bankovky by neměly chybět v žádné sbírce. "Otcem" dnešních českých bankovek je nepřekonatelný výtvarník a grafik Oldřich Kulhánek. Jeho práce důstojně navazuje na A. Muchu a Maxe Švabinského, kteří navrhovali bankovky československé.

PŘÍHOZY V AUKCI #04724

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
koud	13.03.2015	190,00 Kč
asdf	16.03.2015	190,00 Kč
asdf	16.03.2015	185,00 Kč
asdf	16.03.2015	182,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5341	14.09.2015	120 Kč	201 Kč
5335	31.08.2015	100 Kč	103 Kč
5218	03.08.2015	150 Kč	151 Kč
4724	16.03.2015	180 Kč	190 Kč
4695	16.03.2015	150 Kč	151 Kč
4685	02.03.2015	150 Kč	223 Kč
4025	26.05.2014	150 Kč	151 Kč
2820	24.06.2013	170 Kč	195 Kč
2478	15.04.2013	200 Kč	212 Kč
2363	01.04.2013	200 Kč	201 Kč
2108	04.02.2013	200 Kč	255 Kč
2003	02.01.2013	250 Kč	500 Kč
1967	10.12.2012	250 Kč	500 Kč
1662	23.07.2012	200 Kč	202 Kč
947	26.12.2011	200 Kč	400 Kč
847	17.10.2011	300 Kč	352 Kč
770	08.08.2011	120 Kč	300 Kč
633	30.05.2011	120 Kč	300 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Jiří z Poděbrad Jan Lucemburský

Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma

Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad

S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.

Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova posledního nedokončeného románu.

Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY