Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou
dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek
moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.
Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např.
stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického
zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je
podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and
Applications (v angličtině).5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Lenka Nebeská Mistři české numizmatiky
Medailérství se stalo její životní vášní a práci na nízkém reliéfu považuje především za zábavu.
Mladá česká umělkyně Lenka Nebeská na sebe výrazněji upozornila před dvěma lety, když uspěla v soutěži o návrh medaile k výročí režiséra Karla Zemana. Medailérský obor, který vystudovala v Jablonci nad Nisou, ji však zatím neuživí. Také proto se věnuje restaurování kachlových kamen nebo třeba výuce v kroužcích výtvarné výchovy. Pražská rodačka Lenka Nebeská je nejmladší členkou Asociace umělců medailérů.
Vystudovala jste medailérství, původně jste se ale zajímala o keramiku. Co vás přivedlo
k nízkému reliéfu?
Keramika byla trochu taková nouze, chtěla jsem se věnovat sochařství, ale Praha střední školu s podobným zaměřením nenabízela. Keramiku jsem se učila v jedné převážně hrnčířské
firmě na Kampě, kde jsem se od ostatních lišila svou neustálou touhou po tvorbě plastik a hlavně reliéfů. Nakonec mi bylo dovoleno ukončit závěrečnou zkoušku domovním znamením,
o které jsem se v té době dost zajímala.
To, že v Jablonci existuje medailérská škola, jsem popravdě vůbec netušila. Až po maturitě mi přišel dopis, jestli bych se nechtěla zúčastnit talentov ých zkoušek, takže s oblibou říkám, že medaili jsem si nezvolila já, protože medaile si zvolila mně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
