Ze světa kovových známek (25)
Účelové známky po roce 1989
Změna politických poměrů a návrat tržní ekonomiky v devadesátých letech minulého století přinesly u nás krom jiného i renesanci účelových známek. Známky už ovšem nedoznaly takového rozšíření, jako tomu bylo v minulosti. Dalším rozdílem, jímž se odlišují od svých svých předchůdců z konce XIX. a první poloviny XX. století, jejichž hlavní funkcí bylo usnadnění a zjednodušení drobné směny, je účel nových známek často pouze upomínkový nebo reklamní. Nová doba přinesla v minulosti neznámé druhy známek, zejména speciální spouštěcí známky do slotů rozmanitých automatů.
Celá řada moderních účelových ražebzní na fiktivní měny. Heršplíř, Jurovalšár, Kravihorec, Tolštejnský groš či krejcar, Třebsko-příbramská Duchva a podobně, to jsou názvy některých vymyšlených měnových jednotek, které mají platnost na turisticky atraktivních teritoriích. Na území bý valého Valašského království, jemuž v letech 2000-2012 kraloval Boleslav I. aka Bolek Polívka, obíhaly Jurovalšár y s kurzem 1:1 k euru (obr. 1). Podle návrhu V ladimíra Oppla je razila mincovna v Jablonci nad Nisou. V zábavním areálu s akvaparkem Babylon v Liberci otevřeném roku 1997 bylo možno získat v automatech nebo na pokladně za 12,50 a 50 Kč známky s hodnotami 1/4 a 1 Babylonská Babka (obr. 2), jimiž bylo možno platit za jídlo, atrakce a jiné požitky uvnitř areálu. Degustační tolar je platidlo valtického podzemí, kde jím návštěvníci hradí předplacený počet sklenek vína v ybraných k ochutnávce (obr. 3).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DESKOVÉ HRY A NUMISMATIKA Dřevěné hrací kameny k deskovým hrám
Deskové hry jsou známé ze všech kultur.
V rámci jednotlivých her, při nichž bylo pohybováno zvláštními předměty resp. symboly (hracími kameny, figurami ap. – v tom převážná většina her spočívala), se musely obě strany hrající proti sobě jedna od druhé navzájem odlišit. Forma (tvar a vzhled) ostatně nehrála roli, primitivní kultury se spokojily s nalezenými předměty, jako byly kameny či mušle. Egypťané – znali také hry s rozličnými hracími figurami – měli již jakési kuželky podobné těm, používaným při dnešní halmě1 a všech podobných hrách, při nichž se s nimi pohybuje. Nejstarší známé hrací kameny v západoevropských zemích, pocházející z Francie z 11. století, byly kruhové ploché kotouče, více či méně vyzdobené. Vyrobené byly z kostí nebo dřeva, mrožích zubů nebo slonoviny. V pozdějších dobách přichází do úvahy všechny další myslitelné materiály, jantar, polodrahokamy a rozličné kovy.
Než se ale začneme plně zabývat v názvu článku zmíněným tématem, pokusím se na samý začátek o bližší vysvětlení některých základních pojmů, s nimiž se budeme v dalším textu setkávat. Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku. Mezi tzv. klasické deskové hry se počítají hlavně staré hry, u kterých jsme schopni určit období ve kterém pravděpodobně vznikly. Deskové hry lze také třídit podle druhu.2 V některých zahraničních numismatických aukcích se objevují zvláštní předměty, svým vzhledem připomínající medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
