Aukce #04805 - 1969 - Proof - 25 Kčs

Aukce #04805 - 1969 - Proof - 25 Kčs - Jan E. Purkyně

POLOŽKA
1969 - Proof - 25 Kčs - Jan E. Purkyně

AUKCE

Číslo aukce:	# 04805
Zahájení aukce:	30.03.2015
Aukce končí:	13.04.2015
Vyvolávací cena:	1800,00 Kč
Dosažená cena:	1800,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	2200,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	1800,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs
Autor: Jiří Dostál, Jiří Harcuba

průměr mince 34 mm
hmotnost 16 g
ryzost Ag 500/1000

rok 1969 provedení proof - 5000 ks

STAV

Oxidace.

VÍTE, ŽE:

Jistě uznáte, že dárek pro muže se nevybírá zrovna snadno. Když je to navíc dárek pro šéfa, je to o to těžší. Nejdůležitější na dárku pro šéfa je, jaký bude první dojem. Dárek pro nadřízeného by měl být velmi originální. Měl by vyjádřit úctu a respekt. Potěšit jej. Je důležité dát si na výběru dárku pro šéfa záležet.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Tři králové Vánoce Mikuláš

MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise

Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.

Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).

Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

Pražské groše Vladislava II. Jagellonského Úvod do problematiky

V roce 1300 byla v Kutné Hoře zahájena ražba pražského groše, patrně nejznámější české mince, která byla svého času bez obav přijímána obyvatelstvem nejen v českých zemích, ale dokonce si vydobyla pozici celoevropsky uznávané měny.

Pražské groše byly v hojné míře raženy rovněž za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516).

Ražby Vladislava II. Jagellonského patří k mincím, které se těšily a stále těší poměrně značnému zájmu numismatiků. Dlouhá Vladislavova vláda a tehdejší značná produkce kutnohorské mincovny se odráží v existenci celé řady jejich typů a variant a prakticky každý větší nově popsaný soubor přináší nějaké dosud nepodchycené ražby. Značný zájem o jeho groše pak dokládají početné příspěvky, které jsou jim věnovány, a to v podobě drobných článků popisujících některé neznámé ražby, rozborů mincovních depotů obsahujících nezřídka stovky či tisíce exemplářů i celkových typologických zpracování.
Jako nejstarší pražské groše Vladislava jsou v literatuře oprávněně uváděny mince, jejichž obraz, přirozeně kromě jména panovníka, koresponduje s ražbami Jiřího z Poděbrad (1458–1471), což neklamně svědčí pro stejného řezače želez.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY