Aukce #02806 - 1970 - b.k. - 25 Kčs

Aukce #02806 - 1970 - b.k. - 25 Kčs - Výročí osvobození

POLOŽKA
1970 - b.k. - 25 Kčs - Výročí osvobození

AUKCE

Číslo aukce:	# 02806
Zahájení aukce:	28.05.2013
Aukce končí:	10.06.2013
Vyvolávací cena:	200,00 Kč
Dosažená cena:	201,00 Kč (Nick74565)
Cílová cena (kup teď):	300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	202,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs
Autoři Ivan Strnad, Zdeněk Kolářský

průměr: 30 mm
hmotnost: 10 g
ryzost: 500/1000 Ag
provedení b.k.

VÍTE, ŽE:

Alternativní návrhy výtvarné podoby můžete získat v unikátní sadě nevydaných mincí 200 Kč vydané Pražskou mincovnou. V každé sadě jsou tři soutěžní návrhy předních českých medailérů. Bez nominální hodnoty. Podívejte se.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karlův most

PAPÍROVÁ PLATIDLA Marie Terezie

S rozvojem finančního trhu a s ním spojeného úvěrového hospodářství vzrůstá na přelomu 16. a 17. století i množství specializovaných bankovních ústavů.

Hlavní činností těchto bank bylo zejména zprostředkování úvěrů a bezhotovostních plateb. Klienti těchto bank si v rámci ústavu zřizovali finanční konta, pomocí kterých pak prováděli jednotlivé bankovní operace.

Velký rozmach bankovních institucí zaznamenávala zejména Itálie, z níž se dále šíří do severní a Západní Evropy. Už v roce 1656 získává Johan Palmstruch od švédského krále Karla X. Gustava povolení k založení Stockholm Banco s právem vydávat bankovky, s jejichž vydáváním se začalo 16. června 1661. Jednalo se o zčásti předtištěné bankovky, do kterých úředník vypisoval potřebné údaje, které stvrzoval vlastnoručním podpisem a pečetí. Tyto tzv. Kreditiv-Sedlars znějící na různé druhy mincí švédské měny byly z počátku vázány na majitele a od roku 1667 je bylo možné i převádět. V našich zemích se s prvními bankovkami setkáváme až za vlády Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ

blízkou slezským grešlím

Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.

V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.

U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY