Ze světa kovových známek (14) Školské známky a žetony
Převážně kovové známky, jež byly v minulosti užívány žáky škol nebo byly vydány školami či podpůrnými školskými dobročinnými spolky, možno rozdělit dle funkce na čtyři kategorie.
Známky, které zprostředkovávaly žákům potravinovou pomoc, ražby vydané jako učební pomůcky, školní pracovní známky a ostatní ražby.
Snaha zajistit žákům z chudých rodin alespoň jedno teplé jídlo denně, a to zejména v dobách přechodného nedostatku potravin za války či době po ní následující, vedla již ve druhé polovině XIX. století k zakládání podpůrných školských organizací. Některé školy nebo svépomocné spolky organizovaly výdej polévek a dalších jídel prostřednictvím kovových známek. Patrně nejstarším a zároveň i neznámějším zástupcem této kategorie je známka mladoboleslavského Spolku pro podporu studujících založeného 13. března 1868 (obr. 1). Podpora byla poskytována studentům gymnasia a řemeslnické školy, od roku 1876 také žákům měšťanské školy, později i mladoboleslavské reálky. Podmínkou získání podpory byl dobrý prospěch a vzorné chování. Obědy byly studentům poskytovány od roku 1871, není ale známo, zda k evidenci byly užívané již v té době známky s nominální hodnotou studentský oběd. Podobné známky vydal Podpůrný gymnasijní spolek ve Vrchlabí (obr. 2), Státní reálné gymnasium v Náchodě (obr. 3), České gymnasium v Plzni (obr. 4), charitativní charakter měla dozajista i známka na polévku obecné školy v Bynově na Děčínsku (obr. 5). Bezplatné teplé jídlo poskytoval studentům a žákům v Plzni Spolek pro stravování chudé školní mládeže, od roku 1891 součást Spolku obecná kuchyně v Plzni. Půl litru polévky a chléb byly potřebným žákům vydávány za lístky, které vybraní žáci obdrželi od třídního učitele1. Českým sběratelům dobře známé kovové známky Obecné kuchyně v Plzni se prodávaly výhradně dospělým strávníkům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Otakar Dušek Mistři české numizmatiky
Medailérská tvorba designéra Otakara Duška nezájmem odborné ani laické umělecky zaměřené veřejnosti rozhodně netrpí. Důvodem je originalita, s jakou mostecký rodák přistupuje k řešení daných témat.
Připomeňme si medaili k výročí největší tankové bitvy v historii válek Kursk 1943 raženou legendárním tankem T-34 nebo nápaditě vyřešenou stříbrnou Poctu politickým vězňům umístěnou v betonové krychli, která evokuje vězeňskou celu.
Za své realizace posbíral Otakar Dušek řadu ocenění. To poslední mu letos udělilo holandské Teylers Museum za jeho nezávislou tvorbu. Otakar Dušek působí také jako pedagog, již osmnáct let vyučuje na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze.
V únoru letošního roku vám byla v holandském Haarlemu udělena prestižní cena Jaap van der Veena. Předání jste se osobně účastnil, přibližte, jak jste tuto událost vnímal.
Už samotná nominace na tuto cenu byla pro mne něčím neuvěřitelným. To, že mi nakonec byla cena v mezinárodní konkurenci udělena, považuji za obrovský úspěch nejen pro mě, ale i pro Českou republiku. Byl jsem překvapen, jak detailně znají moji práci v zahraničí. To mě opravdu zaskočilo. Jsem totiž zvyklý na český model, kdy práce medailéra prakticky nikoho nezajímá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
