Aukce #03240 - 1978 - B.K. - 50 Kčs

Aukce #03240 - 1978 - B.K. - 50 Kčs - Zdeněk Nejedlý

POLOŽKA
1978 - B.K. - 50 Kčs - Zdeněk Nejedlý

AUKCE

Číslo aukce:	# 03240
Zahájení aukce:	02.09.2013
Aukce končí:	16.09.2013
Vyvolávací cena:	100,00 Kč
Dosažená cena:	101,00 Kč (Karl2407)
Cílová cena (kup teď):	300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	102,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: Petr Formánek

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag
provedení Proof - náklad 3900 ks
Pouze v sadě mincí

STAV

Výrazná oxidace.

VÍTE, ŽE:

Moravské dukáty - to jsou stříbrné ražby s moravskými motivy ražené v troyské unci 1 Oz. Investiční medaile z ryzího zlata a stříbra jsou prodávány jako investiční instrument. Jsou raženy z drahých kovů, mají uměleckou hodnotu a jejich náklad je omezený. Prohlédněte si medaile s moravskými motivy.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karlův most

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (8)

Zlatá brána v Jeruzalémě

Bankovka s motivem Zlaté brány s nominální hodnotou 50 šekelů byla vydána v roce 1978 (1980), ale ještě dříve se poprvé tento motiv objevil na bankovce 500 lir z roku 1975. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P#46 a P#42. Emitentem je BANK OF ISRAEL, která byla založena 24. srpna 1954. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka ILS (ISO 4217). Izraelská měna (česky nazvaná šekel, hebrejsky לקש (procházela mnoha změnami, které se projevili v průběhu let změnou názvu měny a její devalvací

Zlatá brána (hebrejsky Shaar Harachamin) se nachází v Izraelském Jeruzalémě a je postavena naproti Chrámové hoře na souřadnicích GPS 31°46’44.5“ s. š., 35°14’14.5“ v. d. Je jednou z několika městských bran v obranných hradbách a jedná se konkrétně o bránu „uzavřenou“, kterou nechal zastavět v 16.století sultán Sulejman I. Podle židovské tradice by měl vstoupit do Jeruzaléma právě touto branou Mesiáš po sestoupení na zem. Uzavřením této brány se Sulejman I. rozhodl zabránit příchodu Mesiáše.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

ČÍNA–YUAN [JÜAN] Stručná historie, vybrané emise, související měnové oblasti

Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo).

Z hlediska notafilie je studium čínské měny poměrně složitou záležitostí. První zmínka o čínských bankovek pochází z roku 1368–1399, kdy měnovou jednotkou byl tzv. kuan (tzv. Kuan Systém; viz níže), na který v letech 1853–1964 navazoval cash systém s měnovou jednotkou cash (keš). Následoval Tael Systém, platící od roku 1853 do roku 1864. Název jednotky byl taels. Následoval dolarový systém, který byl platný od roku 1909 do období let 1906–1910.

Od roku 1949, kdy skončila tzv. čínská občanská válka, existují dva čínské státy; Čínská lidová republika1, nejlidnatější zem na světě se super velmocenskými ambicemi s hlavním městem Peking a Čínská republika2 územně omezená na ostrov Tchaj-wan (=Tchajwan) s hlavním městem Tchaj-pej. V prvém případě je základní měnovou jednotkou čínský yuan (= jüan; ISO kód CNY, ale často je používán také symbol RMB; v běžném zápise se uvádí nejčastěji ¥, tedy podobně jako je tomu u japonského jenu), dělící se na 1/10 yuanu; 10 ťiao (jiao; 角) a 1/100 – 100 fenů (分). V případě Čínské republiky je měnovou jednotkou tzv. nový tchajwanský dolar (tradiční čínština: 新臺幣 nebo 新台幣; pinyin: Xīntáibì). Tchajwanský dolar má obdobné dělení (1/10; 1/100) jako čínský yuan. ISO kód tchajwanského dolaru je TWD, který se však často nahrazuje zkratkou NT$. Původně platící systém tchajwanský yuan byl v roce 1946 nahrazen dolarovým systémem (1/100; cent; emise 1946 (Year 35 after 1911) Issue).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY