Erotika v numismatice Repliky starověkých spintrií
Podnícen kolegy z numism. branže, kteří si všimli nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů.
Podnícen kolegy z numismatické branže, kteří si všimli určitých nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů – spintrií.
Mnou vyrobené kopie byly autorem článku považovány za originály, byť jsou zhotovené z jiného materiálu než jejich starověké předlohy a navíc signovány. Jeden typ mé signatury, kombinace písmen P a S – možno číst i jako SP, byl mylně považován autorem článku za zkratku latinského slova spintriae, což znamenalo prodejného muže – prostituta a dalo později název těmto výjimečným žetonům.
Zabývám se již od dětství zhotovováním replik historických mincí. Před několika lety mě inspirovaly spintrie k myšlence popularizace antických mincí skrze možnost zájmu širší veřejnosti o tyto poutavé antické žetony. Jak bylo zamýšleno, tak se stalo a repliky římských spintrií jsou poměrně četně prodávané položky v porovnání s kopiemi řeckých a římských mincí ze stránek antiquanova.com. Dále jsou pro mne rytiny spintrií příležitostí, kdy se mohu výtvarně víc realizovat na volnějších figurálních námětech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Vzpomínka na Jiřího Harcubu Jedna z jeho posledních realizovaných medailí
V předminulém čísle M&B všechny sběratele československých a českých mincí a medailí překvapila stručná, velmi smutná zpráva, že 26. 7. 2013 ve věku 84 let zemřel světově uznávaný glyptik, sochař a medailér Jiří Harcuba.
Zpráva o to smutnější, že před třemi roky poskytl Jiří Harcuba v plné tvůrčí síle rozhovor pro časopis M&B (č. 4/2010).
Jméno Jiří Harcuba se stalo pojmem uznávaným na celém světě – od Spojených států až po Japonsko. Narodil se 6.12.1928 v Harrachově ve sklářské rodině a ve svém rodišti se v duchu rodinné tradice vyučil rytcem skla. Bylo to v těžkém období válečných let 1942-1945. Po válce absolvoval v letech 1945-1948 Státní odbornou školu sklářskou v Novém Boru u prof. Karla Hrodka. V roce 1948 studoval jako mimořádný posluchač na Pedagogické fakultě Palackého university v Olomouci a odtud přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kterou absolvoval v letech 1949-1954. Studoval zde pod vedením prof. Karla Štipla, u něhož získal v letech 1958-1961 uměleckou aspiranturu. Do roku 1965 pak působil jako lektor v rytecké dílně Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, byl asistentem u prof. Stanislava Libenského. Dva roky, 1965-1966, studijně pobýval v Londýně, kde učil na Royal College of Arts. Doma do roku 1969 vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako asistent a v roce 1970 se habilitoval na docenta. Normalizační režim jej, už jako docenta, uvěznil. Po propuštění pak nesměl u nás doma vyučovat, ale tvořit naštěstí mohl. Od roku 1971 tedy pracoval samostatně a jeho působištěm byla Praha. Ve své tvorbě se často vracel k tradiční práci rytců kovu, věnoval se lité i ražené medaili.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ