Ze světa kovových známek (15) Reklamní známky
Reklamní neboli adresní známky nejsou, podobně jako kouzelnické ražby, při striktním výkladu numismatiky považovány za materiál náležící do oboru, protože až na výjimky nezastupovaly žádnou z funkcí peněz, viz definici M+B 3/2013 str. 16.
Aby byly uchovávány a stále držiteli připomínaly vydavatele, byly efektního provedení připomínající mince, nebo měly vzbudit dojem, že jsou talismanem pro štěstí, což na nich často bývá i uvedeno a mají proto vyobrazené symboly štěstí, nejčastěji čtyřlístky a podkovy. Svým charakterem se podobají spíše medailím, jimž se ve svých vrcholných provedeních přibližují. Určitě ale není ztrátou času se těmito ražbami hlouběji zabývat.
Nejstarší české reklamní známky zachycuje již soupis sbírky českých ražeb W. Killiana z roku 1858 (obr. 1 a 23). Jejich ražba se rozšířila od přelomu 60. let XIX. století zejména v Praze, ale i v Plzni (obr. 2), Teplicích (obr. 3) i v jiných městech. Starší název adresní známky vznikl z toho, že na nich byla uvedena adresa vydavatele. Řada takových ražeb je z doby před jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, kde se firmy prezentovaly honosnými známkami (obr. 4). Adresní známky byly připevňovány na dodávané výrobky jako reklamní pozornost, proto byly v ojedinělých případech opatřené dodatečně proraženými otvory. Tato praxe pokračovala i v době první republiky.
Zvláštním druhem reklamních známek byly hrací známky, které se dávaly jako pozornost při nákupech, a byly popsané v M+B 1/2013. Jejich neznámějším zástupcem jsou ražby Vilímkova nakladatelství v Praze s legendou Česká známka ku hře.
Známky s platnou mincí adjustovanou v hliníkovém prstenci opatřeném ražbou byly ražené počátkem XX. století v USA, od počátku následujícího století i v Německu1 a u nás. V době Rakousko-Uherska se vkládala jednohaléřová mince vzor 1892, v meziválečném období pětihaléř vzor 1923. Letopočet na vloženém platidle patrně limitoval dolní časovou hranici vzniku ražby nebo dokonce i známku datoval. Všechny mně známé ražby pražské firmy Wolf & Schleim mají vložený haléř ročník 19032 (obr. 5). Hliník byl z hlediska ražby účelových známek novým materiálem a známky textilního závodu v Rytířské ulici 26 mohou patřit k nejstarším hliníkovým účelovým ražbám u nás. Český výrobní původ těchto ražeb není jistý pro jejich značnou výrobní podobnost se soudobými ražbami z Německa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Vídeňský bazilišek se vrací
Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.
Vídeň - Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.
Bazilišek je podle středověkých legend ohavná bájná bytost, smíšená z ptáka a plaza, nejčastěji bývá zpodobován s kohoutí hlavou, na, které se spatřuje malá korunka a s kohoutíma nohama. Mohou být dvě i více. Bazilišek se vylíhne z vejce bez žloutku sneseného úplně černým kohoutem, které vysedí ošklivá ropucha, případně had.
Vídeňský bazilišek se dle legendy objevil v roce 1212 při kopání studny v ulici Schönlaterngasse. Stejně jako bájná Medůza i bazilišek zkameněl hrůzou poté co spatřil svůj vlastní obraz v zrcadle, které mu nastavil pekařský učeň.
Autorem mince o průměru 32 mm je Thomas Pesendorfer. Razí se ve Vídeňské mincovně. Na lícní straně mince je vyobrazena ulice Schönlaterngasse. Brána na jejím konci vede do Dvora Svatého kříže patřící Cisterciánskému klášteru Svatého kříže v Dolním Rakousku. Na pravé straně je Baziliškův dům č. 7 ( bývalé pekařství ) ve své dnešní podobě. Na rubové straně mince je bazilišek hledící do zrcadla s hrdinou, který nad ním podle vídeňské pověsti zvítězil.
Mince je ražena ze sterlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Má průměr 32 mm a váží polovinu troyské unce. Náklad těchto mincí ve špičkovém provedení je omezen na 40.000 ks.
Bazilišek nezůstane v numismatických sbírkách osamocen. Série "Báje a Legendy Rakouska" bude v říjnu tohoto roku pokračovat titulem věnovaným věznění britského panovníka Richarda Lví srdce na hradě Dürnstein.
