Aukce #02045 - 1983 - B.K. - 100 Kčs

Aukce #02045 - 1983 - B.K. - 100 Kčs - Karel Marx

POLOŽKA
1983 - B.K. - 100 Kčs - Karel Marx

AUKCE

Číslo aukce:	# 02045
Zahájení aukce:	07.01.2013
Aukce končí:	21.01.2013
Vyvolávací cena:	250,00 Kč
Dosažená cena:	301,00 Kč (Nick17018)
Cílová cena (kup teď):	500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	302,00 Kč
Příhozů:	7

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: Ladislav Kozák

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag
provedení B.K.

VÍTE, ŽE:

Máte v práci kolegu, kterého chcete potěšit originálním dárkem? Každý den se vídáte v práci. Trávíte spolu podstatnou část pracovního týdne. Sdílíte společně své trable a úspěchy. Dobrý vztah je nezbytností. V průběhu celého roku se najde mnoho příležitostí dát kolegovi dárek.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

ČNB

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner

Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (2)

Téma zaniklých librových systémů jsme nakousli v minulém čísle časopisu Mince a bankovky.

Přesto, že je to téma rozsáhlé, v tomto vydání jej ukončíme, abychom se od příště mohli věnovat dalším zajímavostem.

Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963 Bank of Ghana Building Pound Issue. Emisním ústavem byla centrální banka (Bank of Ghana). Tento bankovní dům na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné decimalizaci na 100 pesewas (sing. pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GHC |. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise ND (1965) Nkrumah Cedi Issue. Bankovky jsou nedatované (ND). K identitě bankovek podle data centrální banka přistoupila v roce 1967. Ghanské cedi prodělalo několik inflačních stádií, kdy se hovoří o prvém až třetím cedi. První cedi (C |1) nahradil ghanskou libru v roce 1965 neparitně v poměru 1 ghanská libra = 2,4 cedi (100 pesewa = 100 pencí). Zároveň C |1 přešel na decimální systém a byl rozdělen na 100 pesewas a nikoli na šilinky a pence. První cedi bylo až do konce roku 1967 používáno jako druhé platidlo vedle stále obíhající ghanské libry.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY