Albrecht Velikán z Valdštejna
Geniální vojevůdce Albrecht z Valdštejna proslul jako finanční magnát i jako zrádce. Protože těžil z české porážky na Bílé hoře, nikdy se z něho nemohl stát národní hrdina.
Přitom žádný Čech nerozhodoval o dějinách Evropy své doby tolik jako obávaný vévoda frýdlandský. Jeho zavraždění nakonec představovalo pro české země stejnou pohromou jako pár let předtím Bílá hora.
Navzdory závisti! – tak znělo rodové heslo Albrechta z Valdštejna, když začal na Frýdlandsku budovat své impérium. Bylo velmi výstižné. Valdštejn se stal nejmocnějším mužem své doby, přestože vzešel ze skromných poměrů zchudlé šlechty. Na vrchol se vypracoval díky svému odhodlání, rázné, až kruté povaze a zatvrzelosti, ale také díky výhodným sňatkům a spekulacím s pobělohorskými konfiskacemi. Na Frýdlandsku vybudoval jakýsi vlastní bohatý stát ve státě, kterému se přezdívalo terra felix – šťastná země – protože v krutých časech třicetileté války bylo Albrechtovo vévodství jediným koutem říše, které válka nepustošila. O to se místní pán dokázal díky své obávané armádě postarat. Jeho ambice neznaly mezí. V Praze si nechal vystavět velkolepý palác, který mohl konkurovat Pražskému hradu (dnes ve Valdštejnském paláci sídlí senát), do svého sídelního města Jičína zval italské architekty a hodlal tady založit univerzitu. K tomu vlastnil dvě mincovny, razil vlastní mince a ke konci života nejspíš pomýšlel i na získání královského titulu. Právě vysoké cíle ho ale nakonec stály život. I na největšího mocipána třicetileté války totiž došlo a neskončily tím jen šťastné časy jeho frýdlandských poddaných. Valdštejnův pád zásadně ovlivnil další běh českých dějin. Muž, do kterého pobělohorská emigrace vkládala všechny své naděje, protože mohl jako jediný sesadit Habsburky z českého trůnu, byl najednou z cesty, jeho majetek si rozebrala zahraniční šlechta a pozice Habsburků v čele českého království se od této chvíle stala už naprosto neotřesitelnou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
BANKOVKY ČESKOSLOVENSKA Výstava v Teplicích
Teplické muzeum ve spolupráci s místními sběrateli připravilo výstavu papírových platidel našich babiček.
Jak už jsme vás informovali v minulém čísle našeho časopisu, V lednu jsme zvali, nyní pro vás poodhalujeme zákulisí příprav této akce.
Samotné přípravy výstavy se datují až k počátku dubna 2015, kdy PhDr. Lucie Kursové z archeologického oddělení mě oslovila s nabídkou uspořádání výstavy na zdejším zámku na téma „Bankovky Československa“. Kontaktoval jsem svého kolegu a kamaráda Jana Šenfelda z pobočky ČNS Teplice, který se specializuje na Československé a Německé bankovky, zda by do tohoto projektu šel spolu se mnou. Na schůzce s Lucií jsme si řekli, co by se mělo vystavovat, připravili jsme seznam dostupných bankovek z našich sbírek, předběžně vypočetli rozsah a počet výstavních klipů. Od Lucie jsem si nechal poslat rozměr klipu, z kterého jsem vytvořil jeden zkušebnís celkovou vizualizací, včetně rozložení a hlaviček.V červnu jsem se sešel s Lucií a kurátorem numismatické sbírky teplického muzea Mgr. Viktorem Kellerem, kterého jsme seznámili s naší dosavadní prací a možnostmi jakými může muzeum do výstavy přispět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
ZLATÉ MINCE .CZ