200 Kč 2013 Pamětní stříbrná mince k výročí 20 let ČNB a české měny
Jen málokdy se stane, že o vzhledu peněz rozhoduje sama veřejnost. V případě mince, kterou ČNB plánuje vydat na rok 2013, aby oslavila 20 let samostatné české měny, se tak stalo.
U nás poprvé. Ze čtyř návrhů doporučila Bankovní rada České národní banky jako vítězný ten návrh, který získal 1629 z celkem 4000 platných hlasů.
V červenci loňského roku vyhlásila ČNB neomezenou anonymní soutěž na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 20. výročí trvání České národní banky a české měny. Její zadání znělo (zkráceně – vynecháme technické detaily) takto:
Na lícní straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Jako dominanta lícní strany může být použit:
a) buď motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince,
b) nebo motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná dekorem vztahujícím se k tématu mince.
Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněna tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem.
Na rubové straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k tématu mince, nápis nebo opis „20 let ČNB a české měny“ a letopočty „1993–2013“…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
