Aukce #02360 - 1987 - B.K. - 50 Kčs

Aukce #02360 - 1987 - B.K. - 50 Kčs - Kůň Przewalského

POLOŽKA
1987 - B.K. - 50 Kčs - Kůň Przewalského

AUKCE

Číslo aukce:	# 02360
Zahájení aukce:	18.03.2013
Aukce končí:	01.04.2013
Vyvolávací cena:	300,00 Kč
Dosažená cena:	301,00 Kč (Nick44621)
Cílová cena (kup teď):	500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	302,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: Anton Gábrik

průměr: 27 mm
hmotnost: 7 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení b.k.

VÍTE, ŽE:

Svatoanežské dukáty se razí ve své tradiční podobě po staletí již od časů vlády Karla IV. Jedná se o tradiční český motiv, který nesmí chybět v žádné významné sbírce. Prohlédněte si naši nabídku svatoanežských dukátů.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

CNB

Brunovského emise

Poslední socialistické bankovky

Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.

Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)

Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.

Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.

Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY