V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě.
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Jablonec nad Nisou - Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě. Půlkilogramový kotouč vzácného kovu s motivem pražského Chrámu svatého Víta měří v průměru 85 milimetrů. „Technická kvalita medailí v této fázi dosahuje tak pětadevadesáti procent. Ještě před expedicí je čekají konečné úpravy,“ poznamenal vedoucí technické přípravy výroby jablonecké mincovny Josef Pazour, když ihned po ražbě kontroloval jeden z prvních exemplářů.
Předlohu zpracoval Vladimír Oppl
O návrh se postaral akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, který má na svém kontě už celou řadu zrealizovaných návrhů medailí a mincí. Je mezi nimi například i česká dvacetikoruna a dnes už neplatný padesátihaléř. Prestižní časopis World Coin News mimochodem v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní minci na světě. „Jsem velmi rád, že jsem se mohl podílet na vzniku této unikátní medaile. Myslím, že právě Chrám svatého Víta, jako jedna z největších českých památek, si tuto poctu zaslouží,“ svěřil se autor.
Připomínka kardinála Schwarzenberga
Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály. Reliéf doplňuje číslovka 995 udávající ryzost kovu v tisícinách. Emise této výjimečné medaile dosáhne počtu čtyř set kusů. Cena jednoho činí téměř šest set tisíc korun. Už nyní je možné si tuto investiční a sběratelskou lahůdku, která je první z plánované série Významné stavby, rezervovat například na stránkách Zlatemince.cz
Popisek
Autor návrhu platinové medaile, akademický sochař Vladimír Oppl,
si prohlíží první vyraženou medaili.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
