Aukce #04589 - 1988 - b.k. - 50 Kčs

Aukce #04589 - 1988 - b.k. - 50 Kčs - Juro Jánošík

POLOŽKA
1988 - b.k. - 50 Kčs - Juro Jánošík

AUKCE

Číslo aukce:	# 04589
Zahájení aukce:	02.02.2015
Aukce končí:	16.02.2015
Vyvolávací cena:	220,00 Kč
Dosažená cena:	220,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	420,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	220,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: Ján Kulich

průměr: 27 mm
hmotnost: 7 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení: b.k.

STAV

Lehká oxidace.

VÍTE, ŽE:

Zlatou medailí věnovanou jako dárek k narozeninám nikoho neurazíte. Zlatá medaile pro štěstí. Krásný dar k narozeninám. Obdarujte své nejbližší dárkem k narozeninám z naší nabídky medailí.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Jiří z Poděbrad Jan Lucemburský

Architektura Na mincích, medailích a plaketách

Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.

Stavby nebo jejich části najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.

Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh, ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci

Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.

Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…

S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY