Aukce #10248 - 1991 - Proof - 50 Kčs - Karlovy Vary

Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven

Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.

Protože doprovodné texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem, dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.

Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes (293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.

Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru) – objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013