Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst
Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.
Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.
S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně
potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Vratislav II. a Vladislav II. Novinky z cyklu Korunovace českých králů
Volný cyklus pamětních medailí Pražské mincovny Korunovace českých králů obohatily dvě novinky.
Jako autor je pod nimi podepsán výtvarník Zbyněk Fojtů. Jedna připomíná prvního českého krále Vratislava II., druhý titul odkazuje na korunovaci jeho vnuka Vladislava II. Medaile jsou vyrobeny z čistého stříbra. Ještě letos mincovna plánuje i ražbu stejného motivu do zlata.
Autorem návrhů pro nové pamětní medaile, které připomínají první české korunované krále, je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Při navrhování a modelování medailí typologicky vycházel z předcházejících korunovací českých králů, jichž je také autorem. „V portrétech panovníků jsem se snažil vyjádřit románskou dobu, ve které oba panovníci žili. Mým záměrem bylo také přenést určitou monumentalitu, kterou jsem cítil v malířských vyobrazeních králů,“ přiblížil výtvarník. Prozradil, že u medaile Vratislava II. chtěl co nejvýstižnějším způsobem znázornit románskou knižní malbu, kterou velmi obdivuje. „Na obou medailích je strukturální modelací denárů znázorněna doba, ve které byly mince vyraženy,“ dodal Zbyněk Fojtů.
Totožný motiv ponesou i medailony z čistého zlata. „Se stříbrnými mají společný průměr a hmotnost, vnějšími parametry se budou lišit pouze v síle materiálu,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
